Lidem jsou peníze nezbytně zapotřebí. Nenajdeme nikoho, kdo by vůbec žádné nepotřeboval, a ani těch, kdo dokážou vyžít i z mála, zase až tak moc není. Zkrátka a dobře máme své potřeby, které se zpravidla nedají uspokojit jinak než koupí, respektive využitím cizích služeb.

Takže si vezmeme peníze a jdeme nakupovat, kdykoliv je toho zapotřebí. A třeba i tehdy, kdy toho zapotřebí není, protože jsou tu kromě věcí a služeb zásadních pro život i nabídky, bez kterých se sice obejít dá, ale které si přesto nejednou nechceme odpírat.

Jenže co když si peníze vzít chceme, jenže je nemáme kde vzít? Co když bychom rádi za něco zaplatili, jenže zkrátka nemáme čím?

V takové situaci si prostě musíme vydělat, využít nahromaděné úspory nebo si nechat na dotyčnou nabídku zajít chuť. A pokud ani jedno z toho právě zmíněného nepřichází v úvahu? Pak si je možné ještě vzít půjčku a zaplatit to žádané z ní.

Pochopitelně, půjčka nemusí být zrovna špatná věc, ale přesto si je tu třeba vždy uvědomit jedno. A sice to, že u ní jde o pouze dočasnou pomoc a půjčené peníze se budou následně muset vrátit. A k tomu je nezbytně třeba mít v budoucnu dost vysoké příjmy, aby se to zvládlo.

A protože mají lidé tendenci přeceňovat své síly a nejednou se chtějí mít skvěle bez ohledu na to, co jim to přinese v budoucnu, kladou si finanční instituce, které půjčky nabízejí, podmínky. Jednoduše proto, aby nepůjčily někomu, kdo už to nesplatí. A takové podmínky bývají natolik přísné, že je ani odpovědný člověk v nouzi nejednou nezvládne.

A aby si i někdo takový přišel v tísni k penězům, je tu i nebankovní hypotéka. Půjčka, za kterou se ručí zástavou nemovitosti. U té je díky oné zástavě jenom minimum dalších požadavků, a proto zde uspějí často i ti, jimž by jinde nebylo přáno. A to za výhodných podmínek, které mohou vyhovovat leckomu ve finanční tísni.