Krása má velmi široký pojem, protože krásné je vlastně úplně všude. Krása je kolem nás. Ale krása je i na člověku, a to například, když někdo vymýšlí kosmetiku. Protože, pokud jistě víte, tak kosmetika hodně ženu změní. Když se ráno probudíte, tak najednou koukáte do zrcadla, protože aspoň já to tak mám. Když se ráno vzbudím, tak pokaždé, když se podívám do toho zrcadla, tak si říkám: „To snad nejsem ani já.“ Protože, popravdě, když se ráno probudím, nejsem nalíčená, tak jsem opravdu úplně někdo jiný. Pak si nanesu na ten svůj obličej krém, make-up a řasenku, a opravdu ze mě je najednou úplně jiný člověk.

Je to zajímavé, protože muži mají úplně jiné rysy, a oni se nepotřebují malovat. A mám pocit, že i můj partner, který se ráno vzbudí, tak je pořád prostě takový stejný. Ale já, když se prostě ráno vzbudím, tak to je vždycky takové hrozné, protože popravdě, to nejsem jako já. Já jsem opravdu taková, že musím být nalíčená, protože pak jsem to teprve já, ale dřív ne. Takže opravdu někdy je to takové složité, protože my ženy opravdu chceme být hezké. Chceme se líbit, a hlavně já se líbím sama sobě, když jsem nalíčená. Takže opravdu to líčení je prostě pro mě velice důležité.

Jakmile se nalíčím, tak najednou mám svůj pocit sebejistoty a toho svého štěstí. A to je krása, protože najednou se líbím sama sobě, protože nenalíčená se prostě cítím úplně jinak. Nejsem to já, nejsem ve své kůži, a prostě asi si myslím, že to tak rozhodně má mnoho žen, a asi je to přirozené. Myslím si, že by na tom nemělo být nic divného, a rozhodně chlapi, kteří prostě nemají rádi, když se ženy malují, tak si ani takovou ženu vybrat nemůžou. Protože by jim to vadilo, ale já si myslím, že muži jsou na to hodně zvyklí, že ženy se malují. Takže si myslím, že opravdu by jim to nemělo až tak prostě vadit.